Galerie projektu 2023
Studenti středních škol z celé Evropy se ve spolupráci s ESA stali exoplanetárními detektivy a pomocí dat z družice Cheops odhalili záhady dvou exoplanet: KELT-3b a TOI-560c.
Prohlédněte si níže uvedené projekty.
GYBOŇÁCI
Gymnázium Boženy Němcové Hradec Králové - Královéhradecký Česká republika 14 let, 15 let 2 / 0
https://exoplanet-toi-560c.webnode.cz/
Odkaz na video na Youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=HpblR8EWYD8
TOI-560c
Popis projektu TOI-560c:
V prvním kroku jsme analyzovali informace z programu Allesfitter. Získali jsme histogramy statistické pravděpodobnosti všech hodnot parametrů zadané exoplanety a také její tranzitní světelnou křivku. V dalším kroku jsme měli určit objem planety. Za třetí jsme vypočítali vzdálenost exoplanety od její hvězdy. Vycházeli jsme ze zadaných údajů a vypočítali ji pomocí třetího Keplerova zákona. Dále jsme měli posoudit, zda je možné, aby na této exoplanetě existoval život. V posledním kroku jsme určili hustotu exoplanety a její složení.
TOI-560c Výsledky a analýza
Objem exoplanety byl 1479×1022 m3. Dostali jsme oběžnou dráhu exoplanety kolem její hvězdy. Trvá 1 631 206,08 sekundy. Pomocí třetího Keplerova zákona jsme vypočítali, že vzdálenost exoplanety od její hvězdy je 0,12494 Au, tedy 1,869 089 459×1010 m. Měli jsme k dispozici údaje o teplotě. Ta je 225 +/- 15oC. Otázkou bylo, zda na ní lze žít. Naše odpověď zní: "ne". Zjistili jsme, že je to pevná planeta a má hustotu 2185 kg/m3. Z toho jsme usoudili, že hlavní složkou povrchu na této planetě je s největší pravděpodobností křemen.
TOI-560c Závěry
Vypočítali jsme základní údaje o exoplanetě TOI-560c. Ale to je jen povrch. Například teplota nemusí být všude na povrchu stejná. Evropané uvádějí, že typem této exoplanety je Mini Neptun. Američané však tvrdí, že má jít o typ Super Země. Zde vyvstává otázka, zda zde přece jen může existovat život. Jak hustá je atmosféra této planety. Není atmosféra vhodná pro život? Jaké je přibližné procento skleníkových plynů? Na tyto otázky zatím pravděpodobně nejsme schopni odpovědět.
Aby se výzkum a poznání prohloubily, je třeba vytvořit dokonalejší matematický program, který na základě snímků přímo z vesmíru dokáže vypočítat přesně to, co po něm budeme chtít. Snímky z vesmíru by pořizovala sonda, která by byla umělou družicí naší Země. Na ní by měl být velmi výkonný dalekohled, který vše přesně zobrazí. Tato sonda by však musela být ovladatelná. Nebo jednodušší možnost, a tou je Webbův teleskop.
Kromě snímků je třeba se zaměřit na spektrální rozložení. Z něj lze vyčíst mnoho věcí, například složení atmosféry. Především by se však tyto výzkumy měly provádět pravidelně, jinak se nic dalšího nezjistí.
Podpůrné soubory:
